Epifytní bublinatka
Pěstování:
Rostliny tohoto rodu nejsou pro mnoho zájmových pěstitelů moc atraktivní, protože vlastně rostou jen listy, které nevypadají, že patří nějaké masožravé rostlině. To je pravda, listy tyto rostliny nemají na lapání kořisti. Kořist tyto rostliny lapají svými kořeny, nebo spíše pastmi, které jsou na kořenech.
Tato skupina masožravých rostlin je zajímavá především pro své nádherné květy. Hlavně tyto epifytní bublinatky, kterým se někdy říká "orchidejní bublinatky", to pro jejich poměrně velké květy připomínající květy opravdové orchideje. Bohužel rostliny kvetou jen zřídka.
Umístění:
Tyto rostliny se mohou umístit do polouzavřená okenní vitrína na východním, jihovýchodním, západním nebo severozápadním okenním parapetu. Musíme ale hlídat, aby se nám rostliny nespálily a nepřehřívaly. To je pro rostliny velice důležité, protože většina z nich je chladnomilnější. Dají se také pěstovat v zimních zahradách, sklenících nebo na zasklených balkónech. Dalším způsobem pěstování je vitrína s umělým osvětlením. To je pro tyto rostliny asi nejlepší řešení, protože se tam moc nepřehřívají a mají zároveň dostatek světla.
Osvětlení:
Rostlinám vyhovuje dostatek rozptýleného světla, ale nesnáší přímý sluneční úpal. Na přímém slunci se velice rychle spálí listy. Dají se také úspěšně pěstovat pod umělým osvětlením. Obecně vzato tyto rostliny můžou růst takřka všude, kde jim poskytneme dostatek rozptýleného světla.
Substrát:
Pro tyto rostliny je vhodné podle literatury namíchat substrát tohoto typu: vláknitá rašelina + písek nebo perlit v poměru asi 1,5:1 nebo směs vláknitá rašelina, písek, dřevěné uhlí, kokosová vlákna, polystyrén, kůra v poměru 1:1:1:1:1:0,5. Osobě se ale přikláním k pěstování orchidejních bublinatek v čistém živém rašeliníku. V tomto substrátu mají kořeny nejlepší možnost se rozrůstat a rostliny poměrně rychle porostou do krásy.
Teplota:
Teplota se nedá říci jednoznačně. Do této skupiny patří druhy jak horské potřebující chladnější mikroklima, tak i nížinné. Obecně by se teplota měla pohybovat kolem 20°C. Většina i horských druhů zvládá i vyšší teploty, ale některé vzácnější rostliny to nemusí tolerovat. Obecně ale platí, že teploty pod 10°C jsou pro všechny druhy bublinatek nevhodné.
Zálivka:
Substrát se musí udržovat pouze mírně vlhký pro všechny tyto druhy. To docílíme zaléváním shora jednou za čas. Pouze pár vlhkomilnějších druhů můžeme nechat stát trvale ve vodě.
Vlhkost vzduchu:
Rostlinám svědčí pohyb vzduchu současně s vlhkostí kolem 70 - 90 %. Toho docílíme v polouzavřených nádobách, akváriích nebo boxech.
Přesazování:
Tyto rostliny by se měly přesazovat jednou za 2 - 4 roky, podle stavu rostlin a substrátu. Ve většině případů těmto rostlinám je po jedné až dvou růstových sezónách květináček malý. Proto je vhodné při přesazení rostlinu rozdělit na několik částí a zasadit je do několika květináčů. Rostliny je vhodné sázet do poměrně velkých květináčů, protože se poměrně rychle (záleží na druhu) rozrůstají pomocí výběžků.
Při přesazování dávejte pozor, aby jste rostlinu moc neponičili. Tyto rostliny mají poměrně lámavé kořeny a po poškození potřebují nějaký čas na zotavení.
Množení:
Tyto rostliny se množí v podstatě dvěma způsoby. Prvním způsobem je výsev semen, ale ty někdy nechtějí klíčit a také se dají těžko sehnat + jsou poměrně drahá.
Druhým a tím lepším způsobem je množení dělením vzrostlých trsů. Rostliny ochotně vytváří velké množství dceřiných rostlin na výběžcích od mateřské rostliny. Tyto rostliny se dají později oddělit, když dorostou do dostatečné velikosti, aby mohly sami přežít.
Choroby a škůdci:
Tuto skupinu rostlin napadají běžní žraví škůdci, hlavně mšice a puklice. Při jejich nalezení je vhodné okamžitě použít vhodný insekticid, jinak může dojít k rozšíření na mnohem více rostlin.